Jarní bylinná očista těla i mysli – pomoc z přírody

Každý člověk je jedinečný a měl by jíst, léčit se a žít v harmonii se svou přirozenou konstitucí. Podívejme se teď společně na jarní očistu těla, kterou si Slované předávali z generace na generaci.

„Všechny vrchy, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny.“  Paracelsus

Jaro naši předkové využívali na účinnou očistu těla, aby se zbavili nečistot, jež se v těle usadily v čase, kdy nebylo dostatek světla, čerstvých potravin, vitaminů a pohybu. Současně tělo připravíme na změnu stravy. Očista těla samozřejmě ovlivní i očistu mysli. Člověku se vyčistí hlava, pleť a zrak, ale i srdce, cévy, játra, žlučník a ledviny. Vrátí se mu pozitivní myšlení, podpoří se imunitní systém a celkově omládne.

Očista by měla trvat alespoň 21 dnů, v ideálním případě až 40 dnů. Pijte přitom 2 až 3 litry čerstvé pramenité vody anebo bylinkového čaje. Příliš velké množství vody škodí stejně jako málo vody. Největšího efektu docílíte, když začnete v den novu anebo úplňku Měsíce. V první fázi (třetině) je nutno důkladně pročistit ledviny bez přijímaní masa. Důležitý je lněný olej, čerstvý salát a opečený celozrnný chléb. V další fázi přidejte do jídelníčku jídla s kyselou a hořkou chutí. Vynikající službu vám udělají saláty z pampelišky a dalších bylin. Nezapomeňte na ovčí jogurt, pravou žinčici, jogurt a tvaroh. V poslední třetí fázi jezte více vlákniny. Nezapomínejte na kaše a omáčky. Skvělý zdroj energie a vitaminů je lněný olej a kysané zelí.

OVĚŘENÉ RECEPTY

Pitná kůra na pročištění ledvin

Smícháme stejné množství usušené natě přesličky, řebříčku, měsíčku, šalvěje, řepíku a kopřivy. Uložíme do velké sklenice na suché tmavé místo. Čaj připravíme z 1 litru převařené vody přidáním 1 polévkové lžíce směsi. Necháme 10 minut louhovat. Tuto dávku vypijeme každý den, především do oběda, nejpozději do 17. hodiny.

Podpůrný čaj na žaludek

Ke třem dílům meduňky přidáme dva díly kořenu jehlice trnité, květů heřmánku, natě máty a po jednom dílu semene fenyklu a kmínu. Dvě polévkové lžíce čajové směsi zalijeme 1 litrem vroucí vody a necháme přikryté louhovat 15 minut. Scedíme a pijeme na podporu trávení.

Domácí očista z netřesku

Půl kila listů netřesku nařežeme na maličké kousky a vložíme je do 700 gramů medu. Uskladníme do chladu a tmy na 3 dny. Pak konzumujte jednu polévkovou lžíci denně na lačno ihned po probuzení. Vydržíme nic nejíst a nepít dvě hodiny. Směs efektivně stimuluje metabolismus a čistí tělo od všech škodlivých látek.

Cibulový čaj proti chřipce

Cibuli nakrájenou na větší kusy dáme do studené vody a povaříme asi 15 minut. Směs necháme vychladnout, přecedíme přes sítko a podle potřeby dochutíme medem. V době chřipek a viróz pijeme denně po malých doušcích.

Česnekovo – anýzový sirup

Připravíme ho z 1 litru vody, 100 g medu, 1 polévkové lžíce anýzu a 5 stroužků česneku. Všechny ingredience vaříme společně asi 30 minut, pak vývar scedíme a vlijeme do láhve. Sirup potřebuje pokojovou teplotu, proto ho nedáváme do chladu a pijeme ho během celého dne v malých dávkách.

Preventivní pampeliškový sirup

Do 1 litru studené vody dáme čtyři hrsti čerstvých květů pampelišky. Pomalu zahříváme k varu, odstavíme a necháme 12 hodin stát. Potom šťávu scedíme a z květů vytlačíme tekutinu. Přidáme 1 sklenici (3/4 kg) medu. Zahříváme v nízkém hrnci bez pokličky, nevaříme, jen odpaříme tekutinu tak, aby vznikl hustý sirup. Užíváme 3x denně 1 lžíci, anebo jím sladíme bylinkové čaje.

Ledvinová čajová směs

Smícháme dva díly zlatobýlu a vřesu, a po jednom dílu přesličku, šalvěje a listu hluchavky. Dvě polévkové lžíce čajové směsi zalijeme 1 litrem vroucí vody a necháme přikryté louhovat 15 minut. Směs pijeme preventivně alespoň jednou za rok.

KTERÉ ROSTLINY JE DOBRÉ ZNÁT?

Kopřiva je královna léčivých rostlin. Po spaření a posekání je skvělá do omáček i do smaženice. Běžný postup je dušení na cibuli, ale také je možné přidat ji do polévky nebo k vejcím s česnekem. Vhodná je i na karbanátky.

Máta peprná nesmí chybět v žádné kuchyni. Je ideální do salátů, do zeleninových placek, karbanátků a samozřejmě do čajových směsí.

Netřesk je zázračnou bylinou. Lístky růžice přidáváme čerstvé do salátů, smažíme v těstíčku a přidáváme do směsí zeleniny. Jeho nakyslá chuť osvěží i v nápoji s obyčejnou vodou.

Řebříček obecný je hořký, čistí krev, upravuje trávení. Přidává se do oleje, k sýrům anebo do polévky.

Pažitka se používá čerstvá v polévce a chutná i v pomazánce.

Česnáček lékařský je jemnější než česnek. Jeho mladé nasekané listy jsou chutné hlavně v salátu.

Bršlice kozí noha má výraznou vůni, dusíme ji na oleji a vodě, je ideální do špenátu.

Ptačinec žabinec má jemnou chuť, i ve větším množství je vhodný salátů, anebo posekaný čerstvý přímo do jídla.

Kokoška pastuší tobolka má lístky jako řeřicha, ale je jemnější. Je skvělá na chléb s máslem, do salátů nebo jako příloha k jídlům.

Jetel má chutné voňavé lístky vhodné do salátů.

Kyčelnice cibulkonosná má u listů malé černé cibulky, ze kterých se dělá domácí hořčice.

Česnek medvědí je ideální do pomazánek, salátů, špenátu atd.

Popenec je bylina, která čistí dýchací cesty a nejlíp chutná v salátech.

Hluchavka je vzhledem i účinkem podobná kopřivě, ale není tak pálivá. Má nasládlou chuť. Její květy přidáváme do salátů a do kaší.

JAK STŘÍDAT CHUTĚ?  

• Kyselé: šťovík, křídlatka, netřesk (skalní růže)
• Ostré: řeřišnice, zubačka, potočnice, křen, česnečka, pažitka, medvědí česnek
• Hořké: řebříček, pampeliška
• Sladké: březová šťáva, plody ovoce, nektar z jetele a hluchavky, kořen mrkve divoké

„Ať ti je lék potravou a potrava lékem.“  Hippokrates

CO BYSTE MĚLI JĚŠTĚ VĚDĚT?

Hezké sluneční jarní počasí využijte k procházce, sportu nebo pobytu v přírodě. Čím více času strávíte v přírodě, tím více energie získáte a očistu organismu umocníte.  Dýchejte vzduch z plných plic. Snažte se omezit dopravní prostředky a kratší vzdálenosti můžete jít pěšky. Chůze posilňuje a zpevňuje tělo.

Vyhoďte ze svého jídelníčku všechna těžká jídla (smažené, uzené, slazené, kořeněné a přesolené). Vybírejte si raději čerstvou, vařenou anebo dušenou zeleninu, obilniny a luštěniny. Jezte menší porce, jídlo si pěkně aranžujte a vychutnejte si ho. Maximálně odlehčete svůj jídelníček, dopřejte si víc čerstvé zeleniny a ovoce.

Věřím, že jsem vás inspirovala k tomu, abyste nejen při jarní očistě využívali dary naší přírody víc než umělé potraviny z obchodních řetězců. Přeji vám pevné zdraví a dobrou chuť!

ZAJÍMAVOSTI

• LÍPA je posvátným stromem Slovanů. Ve středověku ji využívali při obřadech vyhánění ďábla z těla. Naši předkové věřili, že lipové dřevo je posvátné. Jsou z něho zhotoveny mnohé oltáře.
• MATEŘÍDOUŠKU nazývali boží bylinou pro její uklidňující účinky. Vařili ji v mléce, aby odehnala všechny čáry.
• Pomocí KOMONICE LÉKAŘSKÉ usmiřovali rozhněvané lidi. Její svazek zavěšovali nad vstupní dveře, aby je ochránila před všemi nemocemi a přinesla jim štěstí. Plátěné sáčky se sušenou bylinou vkládali do skříní, aby se do nich nenastěhovali moli.
• TŘEZALKU TEČKOVANOU nazývali svatojánskou trávou. Pokud chtěli získat lásku určité osoby, přidali jí do sklenice trochu třezalkové šťávy
• U starých Slovanů byl VŘES OBECNÝ velice oblíbený. Nevěstám vplétali do vlasů větvičky vřesu, aby jejich manželství bylo šťastné. Osmý měsíc roku, kdy vřes kvete, dokonce pojmenovali podle něho – vreseň. Z větví vřesu vyráběli metličky.
• LEN SETÝ používali Slované v kuchyni i na výrobu plátna. Na venkově bylo tradicí, že křestní otec vložil děvčátku do kolíbky jako dar zrna lnu, aby z něho vyrostla dobrá hospodyňka.
• DUB ZIMNÍ A LETNÍ byl pro Slovany symbolem síly. Zasvětili je proto nejvyššímu bohu Perunovi. Kůru z dubu přidáváme do čajových směsí.
• ZELÍ OBECNÉ je tradiční potravou starých Slovanů. Kysané zelí připravovali ještě před příchodem na naše území.
• PETRŽEL ZÁHRADNÍ byla odedávna využívána v kuchyni i v bylinkářství. Hospodáři dávali petrželovou nať jíst dobytku, aby ho ochránili před čarodějnicemi.
• ZEMĚDÝM LÉKAŘSKÝ patřil mezi nejdůležitější byliny používané na vyhánění zlých duchů. Tradovalo se, že kdo po celý život využíval zemědým, mohl se dožít až 100 let.

Silvia Marisi

Článok vyšiel v mesačníku Meduňka – vydanie apríl 2017

Foto archív